
Uvědomělé stravování, známé také jako vědomé stravování, zahrnuje plné soustředění na jídlo, emoce, signály hladu a pocitu sytosti. Nejde jen o to jíst pomalu nebo si vybírat nutričně hodnotné potraviny, ale také o hlubší a vědomější vztah k tomu, co konzumujeme. Naučíme-li se jíst pomaleji a uvědoměleji, můžeme nejen zvýšit požitek z jídla, ale také lépe souznít s potřebami svého těla, což vede k lepší pohodě a spokojenosti. Uvědomělé stravování také pomáhá při výběru zdravějších potravin a pěstování návyků, které zlepšují fyzickou
i duševní pohodu.
V následujícím textu je popsaný koncept, jak začít jíst uvědoměleji:
Příliš rychlé jezení a ignorování signálů těla o nasycení může vést k přejídání. Na druhou stranu zpomalení a zastavení, když vám tělo signalizuje, že je plné, může pomoci udržet zdravý jídelníček.
Zpomalení je účinný způsob, jak sladit mysl a tělo, a pomáhá nám pochopit naše skutečné výživové potřeby. Naše tělo vysílá signál sytosti asi 20 minut poté, co zkonzumujeme jídlo, a proto často nakonec sníme více, než je nutné, aniž bychom si to zpočátku uvědomovali. Zpomalením dáváme tělu možnost synchronizovat se s myslí a reagovat na signály trávicího traktu.
Mezi jednoduché strategie zpomalení může patřit osvojení si tradičních stravovacích doporučení, jako je například sednout si k jídlu, každé sousto přežvýkat alespoň 25krát nebo mezi jednotlivými sousty odkládat příbor. Tyto zdánlivě staromódní způsoby mohou být ve skutečnosti velmi prospěšné pro podporu uvědomělého stravování.
Zeptejte se sami sebe: Jaké jsou způsoby, jak mohu zpomalit jezení a lépe naslouchat signálům svého těla?
Reagujete na emocionální přání, nebo na skutečné potřeby svého těla?
Často dáváme přednost své mysli, ale stejně jako u mnoha jiných praktik všímavosti můžeme najít větší vhled, když se nejprve naladíme na své tělo. Místo toho, abychom jedli pouze v reakci na emoční signály, jako je stres, smutek, frustrace, osamělost nebo dokonce nuda, můžeme věnovat pozornost svému tělu. Kručí vám v břiše? Máte málo energie? Cítíte se lehce malátní? Často jíme, protože nám to říká naše mysl, a ne proto, že naše tělo potřebuje výživu. Skutečné vědomé stravování zahrnuje hluboké naslouchání signálům hladu našeho těla.
Zeptejte se sami sebe: Jaké jsou signály hladu mého těla a jaké jsou moje emocionální spouštěče hladu?
Jíst o samotě nebo v náhodných časech a na náhodných místech může často vést k bezmyšlenkovitému jezení. To zahrnuje bezcílné prohledávání skříněk a konzumaci jídla kdykoli a kdekoli, místo abychom si jídlo a svačiny plánovali. Bezmyšlenkovité jídlo nám brání vytvořit si zdravé návyky jako je co a kolik jídla sníst, vysílá do našeho mozku ne vždy ideální podněty k jídlu. Opravdu si například chceme vytvořit návyk jíst pokaždé, když si sedneme k televizi nebo počítači? Přestože všichni občas jíme mimo plánovanou dobu, může konzumace
jídla v konzistentních časech a na konzistentních místech výrazně zlepšit naše fyzické i duševní zdraví, náladu a spánkový režim. To znamená u jídla sedět (nejlépe u stolu!), naservírovat si jídlo na talíř místo toho, abychom jedli přímo z obědové krabičky, používat příbor místo jezení rukama. Jíst s ostatními je také prospěšné, protože
nám to nejen umožňuje sdílet a vytvářet zdravé vztahy, ale také nám to pomáhá zpomalit, více si vychutnat jídlo a konverzaci a vnímat signály sytosti od partnera při stolování, což zabraňuje emočnímu přejídání nebo nedojídání.
Uvědomělá kuchyně zahrnuje uspořádání kuchyňského prostoru a péči o něj způsobem, který podporuje zdravé stravování a společné stravování. Zvažte, jaké potraviny do kuchyně přinášíte a jak je ukládáte. Jsou zdravé potraviny snadno dostupné? Jaké druhy potravin jsou viditelné? Pamatujte, že když je jídlo viditelně na dosah (například zelenina a ovoce), je pravděpodobnější, že ho sníme.
Nemusíte plánovat každé sousto jídla a je důležité zachovat si flexibilitu, zejména během výjimečných událostí. Mějte na paměti, že se vaše stravovací návyky mohou během různých ročních období nebo příležitostí měnit. Když si jídlo naplánujete dopředu, je pravděpodobnější, že zkonzumujete množství, které vaše tělo v danou chvíli potřebuje, místo toho, abyste hladověli, pak se přejedli a následně si to vyčítali.
Klasická rada nenakupovat, když máte hlad, stále platí, ale důležitý je také rozumný přístup. Psychologický fenomén známý jako „morální zdůvodnění” vysvětluje, že nakupující, kteří si koupí zdravé jídlo, jako je například kapusta, následně častěji navštíví oddělení s alkoholem nebo zmrzlinou než ti, kteří si ji nekoupí. Zdá se, že věříme, kapustou se naše „karma“ vyladí a můžeme si dopřát nezdravé jídlo nebo jiné méně ideální chování.
Konzumace potravin, které vás emocionálně uklidňují, vs. konzumace potravin, které jsou z výživového hlediska považovány za zdravé.
Najít rovnováhu mezi nutričně hodnotnými a potravinami, při jejichž konzumaci zažíváme libé pocity, může být náročné. Vzpomeňte si na první jídlo, na které jste se soustředili a vědomě ho snědli. Když jíme pomalu a zdravě, často si na jídle pochutnáme více než na potravinách, které jsou obecně považovány za zdravé. Když se snažíme jíst vědomě a pestře, je méně pravděpodobné, že se budeme přejídat pochutinami. To nám v konečném důsledku nese duševní i fyzické uspokojení.
Uvažujte o tom, odkud jídlo pochází, oproti uvažování o potravinách jako o položce, kterou koupíte v obchodě.
Pokud nejsme lovci nebo farmáři, jsme od původu svého jídla stále více odtrženi. Mnozí z nás se kromě přečtení si informace na obalu potraviny o její době trvanlivosti ani nezamýšlí nad tím, odkud kupovaná potravina pochází. Je to škoda, protože jídlo nám nabízí úžasnou příležitost k hlubšímu propojení s přírodou, přírodními živly i mezi sebou navzájem. Když se zastavíme a zamyslíme se nad všemi lidmi, kteří se podíleli na výrobě potraviny, která se ocitla na našem talíři, od těch, kteří suroviny pěstovali nebo sklízeli, až po ty, kteří plnili regály v obchodě, je těžké necítit vděčnost a propojení. Zamyslet se nad tím, že za koupeným litrem mléka nebo kostku másla je práce spousty lidí, kteří nejen vyrábějí konečný produkt, ale starají se také o zvířata, jež produkují mléko. Můžeme se také zamyslet nad kulturními tradicemi, které nám konkrétní potravinu přinesly, nad recepty, o které se s námi podělili přátelé z různých koutů světa nebo které se v rodině předávají po generace. Když se zamyslíme nad tím, co úsilí bylo do produkce potraviny vloženo, je snadné projevit vděčnost všem, kdo mu věnovali svůj čas a úsilí, také poděkovat vesmírným živlům, slunci a dešti, a dokonce i živým bytostem, které možná obětovaly svůj život jako součást tohoto jídla. S trochou tohoto uvědomění můžeme začít dělat moudřejší rozhodnutí ohledně udržitelnosti produkce potravin, a to nejen pro zdraví člověka, ale také pro zdraví naší planety.
Nesoustředěné stravování versus vědomé jezení.
Multitasking při konzumaci jídla nám brání vnímat potřeby a signály našeho těla. Až bude příště konzumovat nějaké jídlo, snažte se na jídlo více soustředit, vypněte všechny obrazovky a jiné rozptylujících prvky, užívejte si společnost lidí, se kterými sdílíte jídlo. I když formální praxe vědomého stravování může být něčím, na co si vzpomeneme, když se ohlédneme za kurzem nebo výjezdním zasedáním, kterého jsme se zúčastnili, ve skutečnosti žijeme a jíme v reálném světě, který je rušným místem. Můžeme však využít poznatky získané z formální praxe – zpomalit, naslouchat svému tělu, dělat jednu věc po druhé, vytvářet si i malé rituály a zvažovat vše, co se dostalo do našeho jídla, a pravidelněji začleňovat uvědomování, které je neformální, do našeho každodenního stravování.
Zdroje:
https://www.mindful.org/6-ways-practice-mindful-eating/