Urbanizace a potřeba znovu se propojit s přírodou

V tomto modulu bychom rádi prozkoumali, jak nám příroda pomáhá proti stresu a vyhoření. Než se však k tomu dostaneme, je důležité nejprve pochopit, jak nedostatek kontaktu s přírodou tyto jevy podporuje.

V roce 2024 žije přibližně 58 % světové populace ve městech a podle odhadů OSN toto číslo do roku 2050 vzroste na 68 %. V Maďarsku žije přibližně 73 % obyvatel ve městech, v Polsku asi 60 % a v České republice přibližně 74 % – všechny tyto země vykazují stabilní nebo mírný růst urbanizace.

Urbanizace ovlivňuje přirozené prostředí, společnost a „přirozeně“ i jednotlivce. Přestože život ve městě má mnoho výhod, přináší také výzvy, které se mohou projevovat například takto:

• Nedostatek všímavosti a pocit odcizení od sebe sama: Často se můžeme cítit malí, ztracení, nebo jako bychom sledovali svůj vlastní život zvenčí. Můžeme postrádat smysl života, a v těžkých případech to může vést až k depresím. V takových situacích neváhejte vyhledat odbornou pomoc.
• Pokles pocitu sounáležitosti: Částečně kvůli rozpadu tradičních modelů rodiny a komunit. Ve městě často žijeme mezi cizími lidmi, někdy ani neznáme své sousedy. Rodina a přátelé mohou být daleko, někdy v jiných městech či zemích. To může vést k osamělosti a uchylování se do virtuálního světa a virtuálních přátelství, což paradoxně pocit odcizení a osamělosti ještě zintenzivňuje.
• Odcizení od přírody: Vzdálenost od přirozeného prostředí způsobuje, že se cítíme méně jako jeho součást.

To vše kontrastuje s mimořádnou lidskou potřebou hlubokého propojení se sebou samými, se svou komunitou a s přirozeným prostředím. Spoléhat se na léčivou sílu přírody je nejstarší formou psychoterapie a mnozí se k přírodě stále obracejí, aby se vyrovnali s životními obtížemi.

Život v přírodě a zranitelnost vůči ní provází lidstvo téměř po celou jeho historii. Teprve v posledních desetiletích, možná století, část lidstva vystoupila z tohoto přirozeného způsobu existence, což zanechalo výraznou prázdnotu. Richard Louv tento stav označuje jako „poruchu nedostatku kontaktu s přírodou“ (nature-deficit disorder). Nejde o lékařský termín, ale o stav, který poukazuje na důsledky odcizení od přírody, zejména u dětí, které dnes často tráví více času ve virtuálním než v přírodním světě. Louv doporučuje užívat tzv. „Vitamin P“ (Vitamin Příroda) – nově-starý přístup k propojení přírody, virtuálního světa a člověka. Zní to zajímavě? Podrobněji si to vysvětlíme v pozdějším článku.

Propojení s přírodou se „přirozeně“ rozvíjí ve světě, kde děti tráví hodně času venku. Ale co můžeme dělat v našem světě? David Abram (1996) zdůrazňuje, že přímá, vnímaná realita, se svou více než lidskou tajemností, zůstává dnes naší jedinou kotvou, zatímco elektronicky generované obrazy a sny formují náš prožitek světa. Pouze pravidelný kontakt s hmatatelnou zemí a nebem nám pomáhá orientovat se a proplouvat mnoha dimenzemi našich životů. Zároveň však můžeme i formovat svou vlastní vnímanou realitu a v budoucím článku nabídneme tipy, jak kompenzovat tvrdost městského života ve škole nebo doma.

V další knize (Becoming an Animal, 2010) Abram tvrdí, že k obnovení vztahu s přírodou je potřeba najít „nový způsob vyjadřování, který ztělesňuje naše bytí se Zemí… styl řeči, který otevírá naše smysly“. Náš jazyk formuje naše myšlenky a postoje, a naopak – naše myšlenky ovlivňují náš jazyk. Oblast ekologické lingvistiky (ecolinguistics) se zabývá ekologickým používáním jazyka, čemuž se budeme věnovat později.

Richard Louv na druhé straně doporučuje užívat „vitamin Přírodu“ a vytvářet hybridní spojení přírody a digitálního světa.

Všechna tato témata budou rozpracována v našich nadcházejících článcích a videích. Čeká nás tedy mnoho zajímavého! Prozatím se ale na chvíli odložme čtení, napijme se vody a hledejme propojení s přírodou kolem nás! Naše další video nám pomůže změnit pohled na ni.
Zdroje:

• Abram, D. (1996). The Spell of the Sensuous. Vintage Books.
• Abram, D. (2011). Becoming Animal. An Earthly Cosmology. Vintage Books.
• Louv, R. (2008). Last Child in the Woods: Saving Our Children From Nature-Deficit Disorder. Algonquin Books.
• Louv R. (2012). The Nature Principle: Reconnecting with Life in a Virtual Age. Algonquin Books.
• Suhajda Éva. V., Vastag Zs. (2017). Kapcsolódás a természettel és önmagunkkal (Connecting to Nature and Self). In: Közösségi tudások – Tudásközösségek- Tudásmenedzsment elméleti és módszertani megközelítésben a Magyar Tudományos Akadémia Gazdaságtudományi Bizottság Tudásmenedzsment Munkabizottságának III. számú gyűjteményes kötete 2012-2016. Ed. Noszkay E. MTA GB Tudásmenedzsment Munkabizottság. Letölthető: http://www.titoktan.hu/_raktar/_e_vilagi_gondolatok/NoszkayE-Kozossegi-tudasok-Tudaskozossegek.pdf.
• World Population Review: https://worldpopulationreview.com/.