Porozumění stresu
Dobrý den a vítejte v kurzu „Pohybem a hrou proti stresu“! Na začátku naší cesty se věnujeme tématu, které je pravděpodobně až příliš dobře známé: stresu. Je to slovo, které používáme denně, ale co to vlastně znamená a jak nás ovlivňuje, zejména v tak náročných profesích, jako je učitelství?
Rychlý svět, ve kterém žijeme, neustálý proud informací a tlak, abychom vynikali v našich různých rolích – ať už jako pedagogové, partneři, rodiče nebo přátelé – to vše přispívá ke stresu, který pociťujeme. Tento kurz je o tom, jak se vědomě zaměřit na zvládání stresu a najít účinné způsoby, jak se s ním vyrovnat. Začneme pohledem na vědecké pozadí stresu a poté prozkoumáme některé praktické způsoby, jak se spojit s přírodou a najít úlevu.
Vědecká definice stresu
Podle průkopnické práce Hanse Selyeho je stres proces, při kterém událost nebo podnět z prostředí nutí jedince ke změně chování. Můžeme o něm uvažovat jako o nespecifické reakci těla na jakýkoli požadavek. Klíčovým poznatkem badatelů, jako je Thoits, je, že stres je často spouštěn změnami, které jsou náhlé, nežádoucí, nekontrolovatelné a mimo naši běžnou rutinu. To jistě zní povědomě každému, kdo pracuje v dynamickém školním prostředí, kde žádné dva dny nejsou stejné.
Dnes už víme, že zvládání stresu a vyrovnávání se s ním je jednou z největších výzev, kterým čelíme. Je to však také proces učení. Jak rozvíjíme naše dovednosti zvládání, budujeme si jakousi „sadu nástrojů“ behaviorálních strategií, které nám mohou pomoci efektivněji se vypořádat s budoucími stresory. Můžeme o tom přemýšlet jako o budování „svalů odolnosti“ (Pikó, 2002).
Co Se Děje v Našem Těle, Když Jsme ve Stresu?
Když náš mozek vnímá hrozbu, sympatický nervový systém aktivuje reakci „bojuj nebo uteč“ (fight-or-flight). Jedná se o starověký, pevně zakódovaný mechanismus přežití. Hormony jako kortizol a adrenalin zaplaví tělo a způsobí okamžitou kaskádu fyzických změn: vaše srdeční frekvence a krevní tlak prudce stoupají, dýchání se zrychluje a svaly se napínají. Vaše smysly se stávají přecitlivělými a krev proudí do vašich končetin, aby vás připravila buď k boji s hrozbou, nebo k útěku před ní. To je velmi užitečná reakce, pokud čelíte skutečně nebezpečné
situaci, ale není tak nápomocná, když je „hrozbou“ blížící se termín nebo obtížný rozhovor.
V tom spočívá problém. V moderním životě často čelíme spíše psychologickým než fyzickým hrozbám, ale naše těla reagují stejně. Pokud se tento stav vysoké pohotovosti protáhne kvůli chronickému stresu, může to vést k negativním zdravotním následkům. Tělo je navrženo tak, aby tato reakce byla dočasná, nikoli konstantní. Parasympatický nervový systém je protipólem. Často se mu říká systém „odpočiň a tráv“. Funguje tak, že po odeznění hrozby tělo zklidní, vrátí srdeční frekvenci a krevní tlak do normálu, uvolní svaly a umožní tělu zotavit se a obnovit síly.
Efektivní zvládání stresu je o tom, jak se naučit tento parasympatický systém záměrně aktivovat. Pochopením tohoto vnitřního „tahu a protitahu“ můžeme získat kontrolu nad našimi stresovými reakcemi a zabránit tomu, aby naše těla uvízla v neustálém stavu „bojuj nebo uteč“.
Proč bychom měli věnovat čas, energii a dokonce i peníze na zvládání stresu? Protože se to mnohonásobně vyplatí. Psycholog Philip Zimbardo (2018) tvrdí, že účinné strategie zvládání mohou významně snížit škodlivé účinky stresu na naše zdraví. Zdravé zvládání definuje jako akci, která buď zmírní, nebo zcela odstraní příčinu stresu.
Postupem času může tento neustálý stav vysoké pohotovosti vést k vážným zdravotním problémům. Chronický stres může potlačit váš imunitní systém, což vás činí náchylnějšími k nemocem. Může také přispívat k srdečním onemocněním, vysokému krevnímu tlaku a zažívacím potížím. Emocionálně může vést k úzkosti, podrážděnosti, depresi a dokonce k syndromu vyhoření – stavu fyzického a emocionálního vyčerpání.
Syndrom vyhoření je obzvláště relevantní pro učitele. Není to jen pocit únavy; je to hluboké pocit cynismu, ztráta nadšení pro práci a pocit neefektivnosti. Často se objevuje, když požadavky práce přesahují vaše zdroje, což vás zanechává bezmocné a vyčerpané.
V tomto modulu budeme pokračovat v učení o syndromu vyhoření – ale předtím se naučme něco, co nám pomůže vyrovnat se se stresem: praktické cvičení o tom, jak se uzemnit. O tom jsou následující dvě videa: co je uzemnění a jak ho praktikovat.
Zdroje:
Bach, É. (2020). Természetkapcsolat – otthonról (Connecting with Nature – from Home). Mindennapi Pszichológia. Retrieved July 6, 2025, from https://mipszi.hu/cikk/201130-termeszetkapcsolat-otthonrol.
Hunter, M. R., Gillespie, B. W., & Chen, S. Y. (2019). Urban Nature Experiences Reduce Stress in the Context of Daily Life Based on Salivary Biomarkers. Frontiers in Psychology, 10:722.
Mihók, B., Fekete, M., Frankó, L., Martos, T., Pataki, Gy., Sallay, V., & Báldi, A. (2021). Természet és lelki egészség (Nature and Mental Health). ELKH Ökológiai Kutatóközpont, Vácrátót-Budapest.
Pikó, B. (2002). Egészségszociológia (Sociology of Health). Új Mandátum Könyvkiadó.
Selye, H. (1956). The Stress of Life. McGraw-Hill.
Thoits, P. A. (1995). Stress, Coping, and Social Support Processes: Where Are We and Where Should We Go?. Journal of Health and Social Behavior, 36(Extra Issue), 53–79.
Zimbardo, P., Johnson, R., & McCann, V. (2018). Pszichológia mindenkinek 4. Zavarok, terápiák, stressz, stratégiák (The equivalent English title would be: Psychology for Everyone 4. Disorders, Therapies, Stress, Strategies). Libri Könyvkiadó Kft.